Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích
Gallas, Leo ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce "Ježíšovo vyčištění jeruzalémského Chrámu: historičnost a teologické akcenty v jednotlivých evangeliích" se zabývá událostí, kterou popisují všechna čtyři kanonická evangelia. Práce popisuje vzhled jeruzalémského Chrámu v Ježíšově době a vybrané aspekty jeho spirituální, politické, ekonomické a sociologické role v životě Židovského obyvatelstva Palestiny v 1. století po Kr. Autor si všímá vybraných negativních okolností, které mohli Ježíše z Nazareta vést k tomu, že vstoupil do jeruzalémského Chrámu s úmyslem narušit zaběhnuté pořádky a vrátit tak Chrám k jeho původnímu účelu. Autor věnuje velkou pozornost důkazům pro potvrzení teorie, že k "události" v Chrámu došlo dvakrát. Jednou na počátku Ježíšova veřejného působení (popsáno v evangeliu podle Jana) a jednou na jeho konci (popsáno u synoptiků). Dále autor věnuje pozornost argumentům na podporu historicity popsaných událostí. Klíčová slova Ježíš z Nazareta, Jeruzalémský chrám, evangelium, historicita, vyčištění Chrámu
The Paratactic Aggregate- Feyerabend's Pluralistic Philosophy
Brouček, Luděk ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Bschir, Karim (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá pozdním dílem Paula Feyerabenda se zaměřením na jeho epistemologické a ontologické pozice. Práce rozebírá Feyerabendovu pozdní pluralistickou filosofii a jeho pohled na historicitu poznání na příkladech interpretace přechodu z archaického pre-racionálního epistemologického rámce k řeckému a západnímu racionalismu. První část poskytuje přehled vývoje Feyerabendovy filosofie a průběhu jeho neustále se měnících filosofických pozic a dále nabízí výčet kritické odezvy filosofické komunity. Druhá část se zaměřuje na Feyerabendovu interpretaci řeckého archaického myšlení. Feyerabend předkládá pre-racionální epistemologický rámec v pojmu "parataktický agregát". Feyerabendova představa je založena na výkladu pozdního geometrického figurativního umění a navazuje na lingvistický výzkum Bruno Snella v oblasti homérské psychologie. Feyerabend vyzdvihuje tento původní archaický pohled na svět a vysvětluje nástup racionality ve filosofii a kultuře klasického Řecka jako výsledek komplexního idiosynkratického, socio- historického procesu a ne jako postupný vývoj lidského myšlení. Cílem této části disertační práce je ukázat, jak se Snellova a Feyerabendova interpretace archaického myšlení dále rozvíjí ve Feyerabendově pozdní filosofii. Třetí část porovnává koncept historicity ve...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.